Arabský plnokrevník
Na pradávné poušti středního východu vzniklo nejstarší plemeno jezdeckého koně – arabský plnokrevník.
Po tisíciletí byl arabský plnokrevník chován a šlechtěn v maximální čistotě krve, a proto je unikátní. Vysoká inteligence, trénovatelnost, jemný charakter a vitalita z něj dělají skvělého jezdeckého koně a umožňují jezdci vyniknout ve většině jezdeckých disciplin a aktivit. V závodech endurance pak nemá arabský plnokrevník sobě rovného soupeře.
Arabský plnokrevník žil od nepaměti mezi pouštními kmeny beduínů na Arabském poloostrově a byl chován hlavně jako kůň válečný, se kterým byli Beduíni schopni rychle napadat vzdálené tábory nepřátel. V těchto drsných podmínkách se rozvinula velká kapacita plic a neuvěřitelná vytrvalost arabského koně. Pouštní klima nutilo Beduíny, aby se dělili o své jídlo, vodu a dokonce i stany se svými koňmi, kteří byli součástí jejich života. Výsledkem toho je blízký vztah arabského plnokrevníka k lidem a jeho vysoká inteligence.
Beduíni po staletí bedlivě udržovali čistotu chovu, který byl, kvůli omezeným zdrojům, extrémně výběrový. Klisny, určené pro bitvy, musely být rychlé jako vítr, velmi statečné a maximálně oddané. Pro tento účel byly klisny arabského plnokrevníka nejvhodnější, protože neřehtaly na koně nepřátel a nemohly je tak dopředu varovat.
Beduíni byli posedlí snahou udržet krevní linie svých pouštních koní absolutně čisté, klisny se staly jejich největším bohatstvím a nebylo tehdy větší pocty, než dostat darem klisnu arabského plnokrevníka.
Přestože vznik plemene arabského plnokrevného koně zůstává zahalen tajemstvím, odvozuje se původ tohoto čistokrevného koně od pěti klisen proroka Mohameda, známých jako „Al Kham-sa“, a byly to: Kohejlan, Siglavi, Obajan, Hamdani a Hadban. Tyto klisny Mohamedovi zachránily život, když prchal před svými nepřáteli z Mekky do Mediny.
Muslimské výboje, podnícené v 7. století naší éry, pak rozšířily pouštní arabské koně přes Španělsko do celé Evropy.
Arabský plnokrevník hrál významnou roli při vývoji většiny známých plemen koní. Jeho největším přínosem byl podíl na vzniku anglického plnokrevníka.
Arabský plnokrevník vyniká vytrvalostí. Jeho obrysová linie je dána výjimečným utvářením jeho kostry. Má 16 párů žeber, 5 bederních obratlů a 16 ocasních, na rozdíl od jiných plemen koní, která mají uspořádání 18 – 6 -18. Tento rozdíl podmiňuje vysoké nesení ocasu. Pohyb arabského plnokrevného koně se popisuje jako plavání, kůň se pohybuje jako v plavém skoku. Při startu z místa, létají za ním drny trávy, do vzdálenosti mnohdy přesahující i 30 metrů.
Silný charakter, konstituční tvrdost a ušlechtilost arabský plnokrevník vtiskuje také svému potomstvu.
Životnost arabského plnokrevníka je legendární a četné rekordy tohoto plemene ukazují na jeho pozoruhodnou vytrvalost. V 19. století se často pořádaly závody arabských plnokrevníků na velkou vzdálenost v poušti. Mohly trvat až tři dny.
arabský plnokrevník je ohnivý a odvážný, přesto má ale neobyčejně dobrou povahu.
Organizace, která v současné době řídí a určuje podmínky registrace a vedení plemenných knih plnokrevných arabských koní je WAHO ( World Arabian Horse Association). Do této plemenné knihy se zapisují pouze arabští plnokrevníci, u kterých genetické testy potvrzují původ. Tím je zajištěna čistota plemene arabský plnokrevník.
